Ploučnice je nejhezčí a nejzajímavější řeka, kterou jsme jeli! Skoro celou dobu se jede v džungli. Voda teče úzkým korytem
a přitom se loď neustále prodírá pod křovím a stromy, nebo meandruje loukami. Za romantiku se sice platí např. přetahováním kmenů,
ale dá se to vydržet. Řeka totiž neustále chystá nějaké vodácké lahůdky - přetahování, podjíždění lávek a kmenů, proud tahá
ke břehu nebo do křoví apod.
Úzká říčka teče zpočátku docela rychle, ale bez záludností. Po pár kilometrech přichází největší atrakce sjezdu. Proud se
zařezává do hlubokého pískovcového kaňonu, který končí tunelem. I když tunel má délku cca sto metrů, není potřeba na jeho projetí
baterka.
Po pár kilometrech pak nastává ta pravá džungle, protože koryto je zarostlé křovím a je přes něj napadané množství stromů,
které je nutno přetahovat nebo se zase neustále podplouvají nebo přenášejí kmeny či nízké lávky. A do toho všeho se řeka
neustále kroutí v jedné zatáčce za druhou někde dokonce až o 180 stupňů.
Přesto anebo právě proto je Ploučnice řekou, ze které má každý vodák velké zážitky.
